Via Nostra - vše o cestování. Cestopisy, diskuse, články, cestopisná literatura

Erotické dusno

Scéna jako z pornofilmu: na vyvýšeném pódiu se kroutí dívky oblečené pouze do sukničky. Pod pódiem sedí nebo postávají muži a nespustí oči z dívčích rozkroků. V baru je i spousta žen. Když zašustí pár červených stobahtových bankovek a přemístí se z pánské ruky za pásek dívčiny sukničky, tanečnice přičapne a roztáhne stehna půl metru před mužovou tváří. Za víc  bankovek nebo dokonce za fialovou pětistovku si turista koupí právo přitisknout do rozkroku ústa…

Sex a erotika jsou v Pattayi všudypřítomné. Na ulici potkáte skoro na každém metru dvojici běloch–Thajčanka a snad ani nezkušeného velkého naivu by nemohlo napadnout, že se jedná o nezištnou prázdninovou lásku. Společnice je placená, na sjednávání tohoto byznysu existují agentury, kde si dívku předem vyberete, zaplatíte – a po příletu si ji jenom vyzvednete. Bydlí s vámi v hotelu (pokud chcete) a nehne se od vás na krok (pokud chcete). Není ale třeba využít služeb agentury, společnici si najdete i sami, stačí oslovit dívku na ulici; pokud jste se spletli, dostanete vynadáno. V opačném případě se domluvíte; cena dohodou, roli hrají vzájemné sympatie. Na závěr se patří koupit dívce dárek.

Fascinovaly mě Thajky, usmívající se a objímající nejrůznější ošklivouny, kteří se k nim chovali přezíravě až hulvátsky. Dávali jim najevo, že jsou koupené dočasné konkubíny a hadr na podlahu je víc. Navzdory tomu se Thajky nepřestávaly usmívat a hleděly na ně s láskou – nevypadly z role. Viděli jsme ovšem i dvojice, kdy se běloši chovali slušně (alespoň navenek) a mladé muže, kteří byli svými společnicemi zjevně okouzleni a jednali s nimi jako s opravdovými přítelkyněmi. Obráceně tento byznys zdá se nefunguje: nepotkali jsme žádnou bělošku s thajským mužem. Možná proto, že Thajci (alespoň ti v Pattayi) jsou malí a nehezcí.

V hotelích jsou zvyklí, že si jejich hosté vodí dívky. V lepším hotelu najdete ve svém pokoji upozornění, že je ve vašem zájmu, abyste v recepci svou dámskou návštěvu ohlásili a slečna aby tam nechala svůj průkaz totožnosti. Hotely se tak snaží chránit sebe i své hosty před jakýmikoli problémy. Většinou vybírají za slečnu i drobný poplatek (přibližně 500 bathů). Je to dost logické, protože každý host například platí (alespoň v Pattayi) denně stovku „koupelnového“ za vodu .

Go go bary

Začali jsme vymetat go go bary s velkým očekáváním a s – vzhledem k místu – různými představami, ale brzy jsme pochopili, že neoprávněně. Většina tanečnic jsou hezké dívky, ale to je tak všechno. Nikde jinde jsme se v Pattayi nenudili tak, jako v go go barech! Hezká tvář, půvabné tělo a odhalená ňadra prostě nestačí k tomu, aby se člověk bavil. I když – možná jak komu, protože obecenstvo bylo skoro vždycky hojné. Jde o to, jestli se vážně bavili. Většina tanečnic se unyle kroutí, ignoruje hudbu a tváří se, jako by jim uletěly včely. Jako by strašně rády byly někde úplně jinde. Žádný úsměv, žádné flirtování, žádný život. Výjimky existují, ale je jich málo.

V go go baru obvykle najdete polstrované lavice se stolečky kolem jeviště. Tancující dívky mají čísla, podle kterých si je můžete pozvat ke stolu. Když vidí zájem, přijdou i samy. Pokud se s nimi začnete bavit, očekává se, že jim koupíte něco k pití – a na čem se dohodnete, co se děje u stolu, zda zůstane o konverzace nebo svůj vzájemný kontakt přenesete jinam je už pouze na vás. Počítejte s cenou přes 500 bahtů za rychlovku (říká se tomu short time), noc s go go dívkou stojí přes 1000 bathů.

Nejvíc go go barů najdete na pěší zóně Walking Street a v uličkách za ní, a v uličkách v Centrální Pattayi mezi obchodním centrem Mike’s Shopping Mall a začátkem pěší zóny. Vstup je volný, ale očekává se, že bude popíjet. Pivo v go go barech stojí většinou 80 až 150 bahtů (10 bahtů = 6 Kč, 8 Sk), tvrdý alkohol přes dvě stě.

Go go bar, kde tanečnice nabízejí své klíny, najdete na Walking Street, v prvním patře, kam se chodí z ulice po kovových schodech. Vstupné se neplatí.


I v baru lze začít

Nejsnadněji se erotické dobrodružství začíná v baru. Prostě zaskočíte na skleničku, což je tady to nejpřirozenější, co můžete udělat. Ovšem v Thajsku se už tak nějak počítá s tím, že sklenička je jenom zástěrka. Za každým pattayským barem krouží několik dívek, jejichž úkolem je nejen čepovat (a starat se, aby skleniček bylo co nejvíc), ale pokud má host zájem, i oblažit. Zaplatíte odstupné (200 bahtů) a za dívku podle toho, na jak dlouho si ji vypůjčíte, buď pětistovku (short time) nebo tisícovku (na celou noc). Na dvě dívky můžete žádat množstevní slevu...  

Show hodná svého jména

Na pěší zóně vám pravděpodobně budou nadháněči vnucovat kartičky v průhledné fólii s nabídku a programem erotické Fantastic Show Case, jen pár kroků z Walking Street do postranní uličky. Dva dny jsme odolávali, ale potom zvítězila zvědavost a nechali jsme se zlákat. Viděli jsme show, která neměla (alespoň z našeho hlediska) s erotikou nic společného, ale přesto byla fantastická: nikdy bych neuveřila, co všechno ženy dokáží dělat se svou vaginou.

Připadáme si trochu hloupě, že jsme se nechali lapit nadháněči, a tak Jozef bojuje o naši tvář u vchodu a sráží vstupné o stovku – platíme za oba 500 bahtů, v ceně jsou dva lahvové heinekeny.

Miniaturní  „divadlo“ už je skoro plné a většinu obecenstva tvoří ženy – ať už s pánským doprovodem, samotné nebo s kamarádkami. Show začíná s minutovým zpožděním těsně po osmé a nevím úplně přesně, co si o ní mám myslet: vzrušení tedy rozhodně nepociťuju – ale bavím se, to je pravda. Některé kousky jsou vtipné a nad jinými žasnu v němém údivu. Program je pojatý jako varietní show, s hudbou a v efektních kostýmech. Účinkují pouze ženy a program má jednoho společného jmenovatele: co všechno můžete dělat vaginou. Sex ale nečekejte, žádný tu není.

Thajky začaly  populárními kousky jako je kouření cigarety nebo vytahování šňůrky z nitra – modrý, červený a zelený pás, dohromady asi čtyři metry, a na něm navázané květinky a žiletky. V obecenstvu propukl spor, zda jsou žiletky ostré nebo ne. Němec v šortkách se šel podívat zblízka a než se nadál, dívka mu žiletkou přeřízla gumu a chlapík měl co dělat, aby padající kalhoty zachytil. Tak úplně se mu to nepodařilo a obecenstvo spatřilo jeho bílý zadek.

Při jiném výstupu Thajka vkládala a „snášela“ vajíčko do dlaně nebo přímo do stojánku na vajíčka, kreslila na bílou čtvrtku a psala Welcome, sfoukávala svíčky na dortu či otevírala sklěněné láhve kokakoly. Dost zvláštní bylo číslo, při kterém brčkem natáhla z láhve koly čistou vodu a potom do té samé láhve vypustila vodu hnědou. Při jednom čísle si pozvala muže z obecenstva, který si sedl na židli, do ruky dostal kelímek a Thajka mu do kelímku střílela umělohmotné špalíčky.

Jedno číslo však předčilo všechna ostatní. Začalo nenápadně: dívky rozdaly do obecenstva asi patnáct nafukovacích balonků. Nikdo netušil, co se bude dít, všichni jsme byli zvědaví. Potom přišla hlavní hvězda programu. V ruce držela trubičku a šipky. Lehla si na podlahu, vložila si do vaginy trubičku a střílela šipky do balonků, vzdálených až osm, devět metrů. Většinou se strefila, ale párkrát šla rána mimo a šipka se zabodla do zdi. Zdvihla jsem šipku, kterou Thajka  sestřelila balonek, který držel nad hlavou Jozef: byla kovová, špičatá a ostrá jako jed mamby. 

Show měla spád a trvala téměř dvě hodiny. Musím přiznat, že mě vůbec nenapadlo, že tam sedíme tak dlouho.

 ©Via Nostra – Lenka Šikrha, Jozef Šikrha